Když se řekne Joel Šturm, většině jeho spolužáků na Střední průmyslové škole strojnické na první pohled přijde na mysl sympatický, ale spíše nenápadný mladík. V minulém týdnu nám však ukázal svůj talent ve hře na klavír v Národním památníku na Vítkově, jehož návštěva byla součástí již tradiční literárně-historické exkurze v Praze, které se účastní každý rok maturitní ročníky.
Joel Šturm je studentem, který je nositelem poměrně zřídka se vyskytujícího biblického jména. A jak se ukázalo, má také nadání, které by mnozí považovali za dar „shůry“. Co však dělá z Joela skutečný fenomén, není jen jeho hudební talent, ale i skutečnost, že je naprostým samoukem. Nezná noty a hře na klavír se začal věnovat teprve před necelými čtyřmi lety v době pandemie COVID-19. Udivující je skutečnost, že Joel hraje pouze na základě sluchu a skladby se učí pomocí mobilní aplikace. Nikdy nenavštěvoval žádné hudební lekce a klasické notové zápisy jsou pro něj neznámou oblastí.
„Zprvu jsem byl uchvácen tím místem a jeho majestátním sálem, který disponuje úchvatnou akustickou ozvěnou. Říkal jsem si, kdyby tady byl klavír… No a jedno piano značky Petrof stálo v levém rohu sálu, tak jsem tu akustiku krapet vyzkoušel,” s úsměvem vysvětlil Joel.
Všichni přítomní zůstali v úžasu. Zazněly skladby jako Arrival to Earth, All along the watchtower, Unforgiven a další. K vrcholům patřily tematicky dvě, a sice Vltava z cyklu Smetanovy Mé vlasti. A také kultovní píseň Erika Claptona Knockin’ on heaven´s door. Skvělá akustika sálu na Vítkově vše jen umocnila. Skutečně jsme měli pocit, že jsme s Joelem otevírali „nebeské brány“.
M. Mackovíková