Do projektu ERASMUS+ v Irsku jsem se přihlásil s tím, že jsem ani nedoufal že budu vybrán, takže jsem velice rád že zde v Corcu můžu strávit následující měsic. Naše cesta sem vedla z olomouckého nádraží do Prahy a následovaná letem do Corcu s rychlou zastávkou v Amsterdamu. Hned po příletu do Irska v deset hodin večer (irského času) se mě ujala má hostitelka a odvezla mě k sobě domů. Je to jen pětiminutová cesta, ale pro mě, pro člověka který nikdy nebyl v anglicky mluvící zemi, to byla zkouška ohněm. Má hostitelka je naštěstí velmi tolerantní a začala na mě mluvit pomalu a co s nejmenším přízvukem. Doma mi představila svého manžela, své dvě dcery jejich dva psy. Druhý den se mě zeptala, jestli bych nechtěl vyrazit v jejím autě na projížďku po okolí a po zdejším venkově. Je tu opravdu kouzelná atmosféra která až bere dech. Všude je zeleň, stáda krav a nádherná panoramata. Celý zbytek víkendu jsme se spolužáky trávili společně v centru města abychom to zde trochu prozkoumali. Pořád mě ještě mate jak se tady po silnici jezdí vlevo. V pondělí jsme všichni už zamířili do našich prací. Pracuji v autoservisu, který je jednu zastávku vlakem od centra kde bydlím. Pracuji tady s majitelem, jeho jedním spolupracovníkem a jejich sekretářkou. Všichni jsou místní a cítím z nich nadšení pro jejich práci. Mojí prací je hlavně jim asistovat při práci. Například když jsme vyměňovali spojku, nebo když jsem čistil olejovou vanu s prasklým těsněním. S majitelem si pořád povídáme o autech, o irských památkách poblíž a o našich kulturních rozdílech. Už po čtyřech dnech strávených tady si myslím, že to bude úžasný měsíc a na 101% to je zážitek na který budu vzpomínat jen a pouze v dobrém.
David Labounek III.D
