Mé celkové dojmy z této stáže vnímám tak, že ačkoliv jsem ze začátku nevěděl, co mě v Irsku čeká a jaké to tam bude, tak je to velice dobré.
Hned jako první věci jsem se bál, jak to zvládnu s mojí angličtinou, protože oproti některým mým spolužákům na tom nejsem až tak moc dobře a nemám moc velkou slovní zásobu a nevěděl jsem, jestli se zvládnu domluvit. Tyto obavy přešly asi po týdnu, kdy jsem zjistil, že i s tím, co umím se zvládnu domluvit a chápu věci, jako na příklad: co mám dělat, co dělat nemám, kam mám jít a také se zeptat, kde co najdu, zvládnu se zeptat na věci, které potřebuji a tak dále.
Největší obavy byly samozřejmě, než jsem zjistil, jak to tu funguje a jak to vypadá v práci, ale po konci prvního týdne byly všechny obavy pryč.
Na Irsku se mi líbí nejvíce lidé, jaké tu najdete. Lidé jsou velice slušní, a když něco potřebujete, s radostí vám pomůžou.
Věcí, které se mi nelíbí, je hodně málo, jsou to jen drobnosti, které najdete asi kdekoliv. Rozdíly jsou znatelné spíše v ulicích, kde najdete spoustu bezdomovců, a jaké oblečení se zde nosí. Znatelné rozdíly jsou v rodinách, ve kterých se nevaří, jen se ohřívají polotovary. Naopak v práci bych asi žádné rozdíly nenašel.
Celkově bych tuto stáž zhodnotil velice kladně a jsem rád, že jsem se jí zúčastnil. Nejvíce jsem rád, že jsem překonal strach mluvit anglicky a zvládnul jsem se i s tím málem domluvit, i když s ní mám problémy a nejsem v ní tak dobrý.
